Lokalita zaměstnání, základní mzda či zaměstnanecké benefity jsou sice podmínky, které nás zaujmou na první pohled, ale dlouhodobě nás motivují spíše věci spojené s naším růstem a vztahy na pracovišti. Náš Jirka si to uvědomuje, a tak jsme si s ním popovídali na téma, jak rozvíjet vztahy s kolegy a nadřízenými. Tady je seznam věcí, které se Jirka rozhodl aplikovat do praxe:

• Dát si pozor na rychlé soudy a první dojmy. Doptávat se u správného zdroje a ujisit se, že si vzájemně rozumíme, například formou parafrázování ("Chápu tedy správně, že ode mě očekáváš...?" apod.). 
• Parafrázování má kromě ověření vzájemného porozumění i další benefity - dávám tím najevo, že naslouchám druhé straně (bod pro budování vztahů), a také získávám čas k promyšlení případného dalšího kroku (bod pro vyjednávání).
• Sledovat, zda během rozhovorů mají obě strany stejný prostor k vyjádření, dát si pozor, ať nezahlcuji svým povídáním, ani nejsem příliš skoupý na slovo.
• S tím souvisí téma aktivního dialogu, tedy vyjadřování zájmu otázkami a aktivním nasloucháním, doptáváním se apod. Ale pozor na uzavřené otázky ("máš se?"). Otevřené otázky ("jak se máš?") spíše rozvinou diskuzi a povedou k upevnění vztahu.
• Nedělat si z nadřízeného jediný zdroj informací, rozvinout sítě a mít více kolegů okolo sebe, za kterými mohu přijít pro radu. Nabídnout kolegům protislužbu, případně nějakou pomoc navíc, v rámci které se dostanu k dalším informacím či zajímavému projektu. Rozlišovat, komu více vyhovuje osobní a komu emailová komunikace a ve kterých situacích je která vhodnější.
• Jasně sdělovat svá očekávání z vlastní perspektivy, tedy spíše než "To bude problém, to se nedá stihnout..." říct "Budu potřebovat více času, moje představa je..." apod. Tzv. "já jazyk" je výborná cesta zvláště v citlivých situacích, kdy chci sdělit něco kritického či nepřijemného a mám obavy, že se to druhé strany dotkne.